Říjen 2008

Pierce Brosnan: Rozhovor

31. října 2008 v 23:56 | AnneTodd |  Herci
"V NEW YORKU SE CÍTÍM JAKO HEREC VE FILMU, V LOS ANGELES JAKO MAGOR."
Byl pátým představitelem Jamese Bonda. Elegantní, přitažlivý, sexy, s povolením zabíjet. Dnes tvrdí, že James Bond je smlouva s ďáblem. PIERCE BROSNAN (55) o agentovi 007 nemluví rád, je hrdý na to, že se "na stará kolena" pustil do muzikálu Mamma Mia!, a užívá si rodinného života na Havaji.





Někdejší James Bond se dnes angažuje v boji proti jaderným zbraním a podporuje výzkum léčby rakoviny. Můžete přispět také, když si koupíte některý z obrazů, které namaloval.




Za pár dní má premiéru dvaadvacátá bondovka, Pierce Brosnana to nijak z míry nevyvádí. Bond je pro něj uzavřená kapitola. Přesto je cítit, že netaktní odsun z pozice agenta 007 je smutnou etapou jeho života. Působí jako člověk, který dobře zná svou cenu. Udržuje si odstup, nepojímá rozhovor jako hereckou etudu, tak jak to dělá řada jeho kolegů. Pořád vypadá zatraceně dobře, ale je znát, že už mu to dá docela práci.



Rozdělujete svou kariéru na dobu před Bondem a po Bondovi?


Ne, takhle o tom nepřemýšlím. A hlavně nepřemýšlím o Bondovi vůbec, je to pro mě uzavřená kapitola. Bavme se o něčem jiném.



Třeba o tom, jak jste vyrůstal v Irsku? Jako kluk jste žil jen s matkou v dost skromných podmínkách, prý vás musela na čas opustit, když se vydala do Londýna za prací. Jak na své dětství s odstupem let vzpomínáte?


Byla to hodně drsná doba a jsem vlastně dost rád, že jsem to přežil. Na druhou stranu jsem dostal dobrou výbavu do života: získal jsem odolnost v těch nejhorších situacích, vím, co je to vděk, dokážu mít soucit ... V mém dětství bylo strašně moc samoty, ale taky hodně místa pro přemýšlení a imaginaci. A ... vnitřní boj. Cítil jsem se jinak než ostatní děti, nevěděl jsem si sám se sebou rady, tak jsem se začal předvádět. Byl to vlastně pud sebezáchovy. Když jsem se pak rozhodl zkusit to s herectvím, s úlevou jsem si uvědomil, že lidi kolem mě jsou stejní otrhanci a blázni jako já. Konečně jsem našel důvod k životu a nemusel jsem se podřizovat a přizpůsobovat, mohl jsem být cokoli a kdokoli.



Když vám bylo necelých třicet, opustil jste jako nepříliš známý herec Británii a odletěl do Hollywoodu. Co vás přimělo tak riskovat a rozšiřovat si konkurenci?


To byl nápad mé první ženy, měla pocit, že bychom měli popojít o krok dál, a měla naprostou pravdu. Prakticky ihned jsem dostal nabídku na seriál Remington Steele, byla to náhoda, myslel jsem, že to bude na pár epizod, a nakonec z toho bylo několik let. Dodneška nechápu, že mě z toho hned nevylili, byla to taková romantika ze staré školy. Já vyrostl na hercích, jako byl Clint Eastwood, Steve McQueen nebo Warren Beatty. To byli mí filmoví hrdinové. Kvůli Remington Steele jsem si musel pečlivě nakoukat filmy s Carym Grantem a Spencerem Tracym, protože přesně v jejich stylu si to producent představoval. Evropané hrají v úplně jiném tempu než američtí herci, navíc si tenhle oldfashion styl žádá ještě vyšší kadenci dialogů, než je obvyklé, a mně nezbylo než se na to co nejlíp naladit.



Cítil jste se v Americe hned jako doma, přijala vás "země neomezených možností"?


První místo, kam jsem v Americe přijel, byl New York. New York, to je pro mě Amerika. Miluju ho, miluju romantiku toho města. Miluju jeho tep, jeho atmosféru ... Když jsem v New Yorku, vždycky se cítím jako herec, jako ve filmu. V Los Angeles se naopak cítím jako ... Jako magor. V New Yorku je tolik podnětů, tolik impulsů ... Je to v ulicích, v galeriích, v té spoustě barů ... Třeba jenom když se jdete projít do parku, cítíte, že je to trochu nebezpečné, trochu romantické, trochu ... Cítíte tu, že vážně žijete. Je to sexy město.



Vy ale žijete na Havaji, to působí ještě romantičtěji než New York. Jak vypadá váš běžný nepracovní den?


Vedu úplně normální rodinný život. Většinou ráno udělám dětem snídani, vajíčka naměkko, ovesnou kaši, palačinky. Mou specialitou jsou sendviče s banánem a medem, s okrájenou kůrkou, protože tu kluci nesnášejí. Mrknu na ranní zprávy v televizi, pak si jdu zaběhat nebo zaplavat a dám si kafe se ženou ... Je to ideální místo pro děti. Máme dům kousek od oceánu, chodíme kempovat, děláme pikniky, lezeme po horách, surfujeme, jezdíme na kajaku, na skateboardu ... Na tom tedy jezdí kluci. Já spíš maluju. Maluju hodně, to mě opravdu baví.



Malování je vaše stará vášeň.


To je, v patnácti jsem v Anglii odešel ze školy s naivní představou, že budu malířem. Mým snem bylo malovat obaly desek. Místo toho jsem ale myl nádobí, uklízel a řídil taxík - já se svým naprosto zoufalým orientačním smyslem. Tehdy mi to ale připadalo jako výzva.



V životě jste stál před mnohem většími výzvami. Angažujete se v boji s rakovinou, na kterou zemřela vaše první žena. Mohl byste se podělit o zkušenost, jak se vyrovnat se smrtí milovaného člověka?


To je nepřenosná zkušenost. Smířit se se smrtí znamená posunout si perspektivu. Když se zjistilo, že má Cassie má rakovinu, byli jsme jako opaření, úplně nás to vyprázdnilo. Pak jsme ale pochopili, že není v naší moci to změnit, že to je prostě tak, že s tím teď musíme žít. Jak ti je? Zatím fajn? Můžeme jít na procházku. Dát si někde dvě deci. Můžeme cokoli. V tu chvíli si začnete užívat každou vteřinu. Když pak Cassie odešla, držel jsem se nad vodou jen díky dětem, musel jsem se o ně postarat, svět se začal točit kolem nich. Byl jsem se svou ženou sedmnáct let, bylo pro mě najednou hrozně těžké najít sám sebe ve světě bez ní ... Jednu věc ale poradit můžu. Bylo velmi důležité najít pro Cassie místo, pozitivní místo v mém dalším životě. Nepřestala pro nás existovat, hodně jsme o ní mluvili a dodnes o ní často mluvíme. Není zapomenuta, i když jsem se znovu oženil, a děkuji své současné ženě, že mě dok



Někteří herci připouštějí, že je podobné vypjaté životní situace posunuly profesně dál, pomohly jim rozšířit emocionální rejstřík ...


Život herce závisí na schopnosti poskytovat a vnímat emoce. Některé emoce jsou ale těžko sdělitelné. Když jsem hrál otce, který přišel o syna, tak jsem samozřejmě hledal výchozí pocit ve své emocionální výbavě. Není to ani zdaleka totéž jako prožít to skutečně, pořád jen předstíráte, ale když je to dobře napsané, dokážete využít ozvěny vlastních prožitků a výsledek pak snad není neupřímný. Nicméně to, co se odehrálo v mém soukromém životě, to, čeho je to ozvěna, to je jenom moje soukromá věc a má v mém srdci svoje jednou provždy vyhrazené místo. Ostatní emoce si člověk zkouší denně - bolest, smích, frustrace, každý z nás přece denně hraje - partnerovi, dětem ...



Stojí vás hodně úsilí bourat v lidech představu o playboyi, který zachrání svět?


S tímhle se nesnažím bojovat, moji blízcí vědí, jaký ve skutečnosti jsem, a každý, kdo má všech pět pohromadě, snad taky chápe, že život není film. Ačkoli jednou jsem letěl malým letadlem na Fidži. Seděl jsem hned za pilotem a on se ke mně otočil a povídá: Chcete si to zkusit s kniplem? A já: No, tedy ... jasně, samozřejmě! A pak jsem to musel tři čtvrtě hodiny držet! Nikdy předtím jsem letadlo neřídil, letadla nesnáším! A pilot mi povídá: Chcete si s tím přistát? A já: Ne, díky, přistaňte radši vy. A on: Jak dlouho lítáte? A já: Já nelítám. A on: Fakt? Já myslel, že jo, lítáte přece ve filmech! Tak na jedné straně to byl kompliment, nejspíš jsem to hrál tak přesvědčivě, že mi i pilot uvěřil, ale můj život vážně není plný těch věcí, kterých si asi lidi myslí, že plný je.



Vzpomínáte na Jamese Bonda ve zlém? Vyškrtl jste ho ze života?


Ale vůbec ne, Bond za nic nemůže, to jen okolnosti byly nešťastné, ale nad tím už jsem mávl rukou. Bond byl skvělý, umožnil mi točit filmy, jako byl třeba Matador (Brosnan tu hraje vyšinutého nájemného vraha, pozn. red.) nebo Mamma Mia!



Jaké to bylo, stát se poprvé Bondem?


Strašné, skličující. Když jsem odešel z tiskovky ke Zlatému oku, vrátil jsem se do svého hotelového pokoje, zřítil se na postel a řekl si: Co jsem to udělal? Na co jsem to kývl? Dobrý Bože, dej mi sílu. A nějakou radu. Já to přece nemůžu zvládnout. To přece není v lidských silách.



Konzultoval jste to třeba se Seanem Connerym?


Nechtěl jsem napodobovat, co dělal Sean. On byl první Bond a v očích mnoha lidí už vždycky bude i jediný opravdový Bond. S tím musí žít každý, kdo tuhle roli dostane.





'Bylo šokující stát tváří v tvář tvrzení, že jsem starý,' říká Pierce Brosnan o svém 'sesazení z funkce' agenta 007








Ale potkal jste se s Connerym a probírali jste Bonda, nebo ne?


Poprvé jsme se potkali docela náhodou před studiem až během natáčení Jeden svět nestačí. Šel se dát ostříhat. Já šel domů, dávám si věci do kufru auta, zavřu ho a koukám - Sean. A on: "Šplendid!" (Paroduje Conneryho skotský akcent.) Povídali jsme si tak dvě tři minuty a bylo to. Byl moc vlídný a samozřejmě okouzlující. Vlastně si vůbec nepamatuju, o čem jsme mluvili, byl jsem z něj docela zkoprnělý. A on šel rovnou na plac a úplně vyděsil režiséra Michaela Apteda. Povídá mu: Pusťte mi, co jste dneska natočili, chtěl bych se na to kouknout. Nejradši bych si jednu vrazil - měl jsem k němu jít a říct mu: Nezajdem na jedno? - protože jsem ho o chvíli později viděl, jak si dává oběd a sedí u stolu úplně sám. Jenomže jsem byl tak paf, že jsem neřekl nic.



Connery sice bude jednou provždy Bondem, ale dokázal se z jeho vlivu vymanit a hrát pak různorodé postavy, vám se to povedlo také ...


Ale byla to tvrdá práce. Myslím, že Daniel (Daniel Craig, který převzal roli Bonda po Brosnanovi, pozn. red.) už zjistil, do čeho se to namočil. Člověk jako by se stal velvyslancem v malé zemi. Bond je průmysl. Hrát Bonda, to je jako podepsat pakt s ďáblem. Víte, že už se toho nikdy nezbavíte, bude vás to provázet až do smrti a vlastně nejspíš i po ní. A vy přece pořád doufáte, že se vám podaří se z těchhle pout vymanit.



Ono už hrát Bonda musí být strašně moc svazující, ta postava je ikona, herec nejspíš nemůže být moc kreativní ...


Jakmile mi navlíkli oblek, utáhli kravatu a strčili do ruky těch pár řádků dialogu, cítil jsem se strašně omezený. Byla to kopie kopie. Hrál jsem Rogera Moorea, který hrál George Lazenbyho, jenž hrál Seana Conneryho. Cítil jsem se, jako bych měl oprašovat kousek jiné doby. Moji kluci se dívají na bondovky na DVD, občas koukám s nimi. Vidím sám sebe, jak nemůžu nikam, jak mě ta role nepustí.



Připravoval jste se na to, že tohle období jednou skončí, že vás nahradí jiný herec?


S tím musíte počítat od samého začátku. Ale nikdy se nemůžete připravit na to, jak to pak ve skutečnosti proběhne. Chtěli Bonda posunout, podívat se na něj odjinud, začít novou éru. Prostě chtěli někoho mladšího. Byl to šok, stát najednou tváří v tvář tvrzení, že jste starý, že vaše záruční doba je prošlá. Byla to sprosťárna. Teď už je ale Bond za mnou. Přeju mu všechno nejlepší.



Vy jste ale myslel na zadní vrátka, ještě v bondovském období jste založil svou produkční společnost.


Díky ní mám herecké příležitosti, které by jinak samy nepřišly. Nemyslím, že by kdy koho napadlo obsadit mě do filmů jako Evelyn nebo Matador. Založit Irish Dream Time bylo hodně důležité rozhodnutí, díky tomu mám kariéru ve svých rukách, neodešel jsem ze scény spolu s Jamesem Bondem.



Rozchod s Bondem může mít i svá plus, teď už nejspíš nemusíte dodržovat tak přísný trénink, nebo ano?


Já myslím, že fyzickou kondici je třeba si udržovat kdykoli. Být hercem, to znamená krom jiného mít určitou životní energii a vitalitu, protože fyzicky, emocionálně, duševně i psychologicky jste vlastně ve válce. Neustále sám se sebou vyjednáváte a neustále jste ze všech stran souzen. Taky proto si udržuju pravidelný režim práce a dbám na to, co jím.



A co jíte?


Ryby, zeleninu, ovoce ... Není to nic převratného, to si přečtete v každé rozumné knize o zdravé výživě. Mám slabost pro dobré víno a moc rád vařím.



Jaké teď zažíváte období? Jste šťastný?


Velmi, mám skvělou ženu, fantastické děti, dům na Havaji ... Mohl bych se tím vším kochat, ale já raději pracuju. Stárnu. Maluju. Rád něco vytvářím. Rád produkuju ... Rád jsem poprvé zkusil hrát v muzikálu - proč ne? Vidět Meryl Streepovou zpívat The Winner Takes It All na útesech řeckého pobřeží je úžasné. Pracoval jsem s tolika nádhernými ženami, třeba s Halle Berryovou, ale Meryl, to je nejvíc.



Vidíte, moc jsme toho nenamluvili o ženách, fanynky na vás musejí pořádat hotové nájezdy ...


Tahle doba už je za mnou. Navíc, já rád žiju v páru. Byly doby, kdy jsem byl volný a nezodpovědný, ale moc mi to nevyhovovalo. Já jsem prostě stará škola - někoho potkat, dát si schůzku, pak několik dalších ...



Jste nesmírně populární člověk, filmová hvězda, co vás drží nohama na zemi?


Když máte volný den, tak dokáže být strašně nepříjemné, že vás všichni poznávají, na každém rohu vás někdo osloví ... Pořád vás někdo pozoruje a hodnotí, to může z člověka udělat neurotika. Jediný způsob, jak s tím žít, je být milý na každého, vážně. Doufám, že dokážu být pořád ještě milý doopravdy, že to není jen škleb slávy. Mám kolem sebe dost lidí, kteří se ze mě neposbírají a zavčas mi řeknou: mlč a nech toho, nebuď nudný. A navíc jsem svůj nejpřísnější kritik.



Čtete kritiky, zajímá vás, co se o vás píše?


Čistě z nějakého masochismu jsem si tuhle četl, co se o mně píše nejhoršího. A byl jsem z toho naprosto zničený, musel jsem přestat. Dřív jsem četl všechno, co se o mně psalo. Dobrým kritikám jsem nevěřil a ty špatné se na mě lepily jako bláto. Takže to vlastně nemá řešení. Za poslední roky jsem myslím udělal pár dobrých rolí. Vždycky si říkám, že má herec kliku, když dostane za život tři opravdu skvělé role. Většina herců dostane jen jednu. Já jsem, myslím, měl dvě nebo tři, možná čtyři.



Jak vidíte sám sebe za patnáct dvacet let?


Nejspíš budu vypadat jako můj děda, spousta bílých vlasů, trochu šilhavé oči ... A pevně doufám, že budu také v tak dobré kondici, jako býval on. Ale nemyslím, že budu někým jiným, než jsem teď. Nemám pocit, že bych se změnil od doby, co jsem byl malý irský kluk, mám pořád stejný životní optimismus, pořád stejná přání, vášně a touhu být dobrý v tom, co dělám.



Herec a producent PIERCE BROSNAN se narodil 16. 5. 1953 v irském Navanu. Od jedenácti let žil s matkou v Londýně. Herectví se začal věnovat jako šestnáctiletý v experimentálních dílnách, později studoval v londýnském Drama Center, na britských scénách hrál klasický i moderní repertoár. Před kamerou debutoval v roce 1979. Popularitu mu přinesla hlavní role v televizním seriálu Remington Steele, kterou získal v roce 1982, poté co přesídlil do USA. Postupně se začal prosazovat ve špionážních thrillerech, ale i v komediálně laděných či romantických snímcích. V roce 1995 měla premiéru bondovka Zlaté oko s Piercem Brosnanem jako agentem 007, roli si zopakoval ještě třikrát ve filmech: Zítřek nikdy neumírá (1997), Jeden svět nestačí (1999), Dnes neumírej (2002). Bondovky se snaží vyvažovat žánrově různorodým repertoárem: Rozpoutané peklo, Aféra Thomase Crowna, Zákon přitažlivosti, Když se setmí, Matador, Mamma Mia! V roce 1996 založil produkční společnost Irish DreamTime. Brosnanova první žena, herečka Cassandra Harrisová, zemřela roku 1991 na rakovinu, jeho současnou partnerkou je moderátorka Keely Shaye-Smithová. Je otcem pěti dětí.


Rozhovor poskytnut z deníku REFLEX






Hugh Jackman

30. října 2008 v 23:07 | AnneTodd |  Hugh Jackman
Povolání: Herec
Věk: 40
Datum narození:
12. 10. 1968
Místo narození: Sydney, New South Wales, Australie
Znamení: Váhy


Hugh Michael Jackman se narodil 12. 10. 1968 v Sydney v Austrálii jako páté ze šesti dětí. Oba jeho rodiče byli Angličané a do Austrálie emigrovali ještě před jeho narozením. V roce 1976 se rozvedli, jeho matka Grace odcestovala zpátky do Anglie a jeho otec Chris, který pracoval jako účetní, zůstal s dětmi v Austrálii.

Po ukončení technologické univerzity, kde vystudoval komunikaci a žurnalistiku se rozhodl pro herectví, které začal studovat na Západoaustralské akademii muzických umění. Poté se začal věnovat divadlu, objevil se například v klasickém představení Kráska a zvíře nebo ve hře Sunset Boulevard. Za hlavní roli v představení Oklahoma! (1999) získal ocenění pro nejlepšího herce v muzikálu (ostatně Jackman je také talentovaným hudebníkem, kromě zpěvu umí hrát na piano, kytaru a housle). O rok později získal cenu Australského filmového institutu pro nejlepšího herce za jeho roli v městském dramatu Erskineville Kings.

V únoru 1996 se oženil s herečkou Deborrou - Lee Furness, která je o 6 let starší než on. Seznámil se s ní při jeho první televizní roli v australském seriálu Corelli (1995). Hugh hrál vězně, který se zamiloval do jeho advokátky (hrané právě Deborrou). Hugh a Deb adoptovali Oscara Maxmiliana Jackmana, který se narodil 15. 5. 2000. Mají ještě malou dcerušku

Do Jackmanova života zasáhla neuvěřitelná náhoda, když ho režisér Bryan Singer vybral do svého filmu X- men místo Dougraye Scotta, který v té době už natáčel jiný film. Jeho role Wolverina z něj doslova přes noc udělala herce známého nejen v Austrálii, ale po celém světě. Romantická komedie Animální přitažlivost, kde si zahrál po boku Ashley Judd a Grega Kinneara jeho popularitu ještě zvětšil. Pak už následoval film za filmem: Akční Operace: Hacker s Johnem Travoltou, romantický Kate a Leopold s Meg Ryan nebo třeba X-Men 2.

Zatím naposledy Jackman zazářil v epicko-akčním dobrodružném filmu režiséra Stephena Sommerse (Mumie, Král Škorpión) Van Helsing o stejnojmenném lovci upírů a vlkodlaků, který se z části natáčel v České republice. Kromě Hugha Jackmana v něm hrají např. Kate Beckinsaleová, David Wenham, Richard Roxburgh a z českých herců je v něm možno zahlédnout Danu Morávkovou a Marka Vašuta.

Sympatický Australan by mohl být budoucí velkou hvězdou Hollywoodu. Dokáže totiž zahrát jak elegantního gentlemana v romantické komedii, tak "drsňáka" v akčních filmech.




Van Helsing - Trailer

30. října 2008 v 22:37 | AnneTodd |  Videa
Trailer na můj oblíbený film ,, Van Helsing"

Agent 007 James Bond - Zlaté oko - Trailer

30. října 2008 v 19:15 | AnneTodd |  Videa
Další video od mojí nejlepší kamarádky, tentokrát agent 007 páč mám moc ráda Pierce Brosnana

Agent 007 James Bond - Dnes neumírej - Trailer

30. října 2008 v 19:13 | AnneTodd |  Videa
Další trailer na Bndovku ,,mojí oblíbenou" s Piercem Brosnanem


Sweeney Todd - Trailer

30. října 2008 v 18:45 | AnneTodd |  Videa
Tady je trailer na super muzikálový film Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street.

Mamma mia! - romantický, muzikál - film ke shlédnutí

29. října 2008 v 21:54 | AnneTodd |  Videa


Chcete vidět Mamma miu? Tady ji máte
Sice se vám tam možná objeví divná reklam a jestli ne tak si to užíte

Zvířecí filmové hvězdy

29. října 2008 v 16:40 | AnneTodd |  Vše možné


Oscar pro medvěda? Filmy se zvířaty a o zvířatech jsou odjakživa trháky, vedle lidských herců sbírají slávu i ti zvířecí.
Zatímco režiséři mají na starosti herecké výkony lidí, zvířecí hvězdy ze zvláštních agentur nacvičují se svými trenéry, poslouchají jejich pokyny a za odměnu dostávají místo honoráře různé pamlsky.

Naštěstí už jsou pryč doby, kdy filmaři mohli zacházet se zvířaty, jak se jim zachtělo; dnes existují organizace, které dohlížejí na to, aby v průběhu natáčení nebylo žádné zvíře zraněno. Nejznámější takovou společností je American Humane Association (AHA), která monitoruje americké filmy.


Navíc v době digitálních triků není problém upravit již natočené záběry nebo vytvořit nové. Přesto jsou živá zvířata ve filmu nepostradatelná; v následujících odstavcích vám představíme některé legendární i vycházející zvířecí hvězdy.
Bart (1977-2000)

medvěd kodiak

Nejznámější role: dospělý grizzly ve filmu Medvědi




Medvěd Bart, který bohužel předčasně zahynul na rakovinu, patřil k nejslavnějším zvířecím hercům vůbec; objevil se v patnácti filmech, několika dokumentech a mnoha reklamách. Ačkoliv se narodil v zoo, vychovávali ho manželé Seusovi, kteří trénují různá divoká zvířata pro film. Přestože Bart v dospělosti měřil okolo tří metrů a vážil 750 kilo, nikdy nikomu neublížil a jeho pán Doug mu dokonce občas dával hlavu do tlamy.




Bartovým nejvýraznějším snímkem byli Medvědi Jean-Jacquese Annauda z roku 1988, kde po pečlivé přípravě ztvárnil hlavní roli dospělého grizzlyho, který se ujme opuštěného medvíděte. Jeho neuvěřitelný výkon dokonce vzbudil debaty o zřízení Oscara pro zvířecí herce.




Keiko (1976-2003)

Kosatka

Nejznámější role: kosatka z filmu Zachraňte Williho



Zřejmě nejslavnější velryba na světě, známá nejen ze třech filmů o kosatce Willym, kterou osvobozuje osiřelý chlapec. Osud Keika totiž nápadně připomíná příběh Willyho - neobvyklá popularita snímku vyvolala tendence najít Keiko nový a lepší domov než ten tehdejší v zábavním parku v Mexico City
Pro tento účel dokonce v roce 1995 vznikla zvláštní nadace, kosatka byla nekonec přemístěna do Oregonu a poté vypuštěna do volného moře poblíž Islandu. Bohužel, Keiko neměl takové štěstí jako filmový Willy, protože v prosinci 2003 zemřel v poměrně mladém věku na zápal plic.





Tara (10) a Levi (8)

malpy kapucínské

Jack z Pirátů z Karibiku

Tyto dvě opičky si zahrály v populárních Pirátech z Karibiku; střídaly se v roli Jacka, pirátské opice patřící kapitánu Barbossovi. Během natáčení bylo všemožně postaráno o jejich pohodlí - oblečky, které měly na sobě, byly ušité na míru, aby opičí herce nikde netlačily.


Také medajlonek, který malpy v některých scénách držely, byl speciálně odlehčená rekvizita. V bitevních sekvencích byly použity pouze makety namísto živých zvířat, neboť hluk by je mohl vyděsit; scéna, ve které opička sedí na kapitánově rameni, byla natočena před zeleným pozadím a do filmu přidána dodatečně. Roztomilou opičí zombie už ovšem vytvořili pouze grafikové s pomocí počítačů.





Hugo (9)

neapolský mastin

Tesák z Harryho Pottera




Devítiletý psí herec zazářil spolu s Bullym, Vitem a Bellou v roli Tesáka, poněkud uslintaného loveckého psa ze série filmů o Harry Potterovi. Hagridův domácí miláček mimo jiné doprovází hrdiny do Zapovězeného lesa; exteriér byl pro tento účel pokryt měkkým mechem, aby si Hugo nezranil citlivé packy. Jeho trenérka Julie Tottmanová říká, že nejtěžší ze všeho bylo Huga přimět, aby couval - psi totiž za normálních podmínek chodí pozadu jen velmi zřídka. Zadní sedadlo létajícího auta, ze kterého v druhém díle psí hrdina vyskakuje, muselo být také uzpůsobeno jeho značné velikosti. Nakonec se ale vše zdařilo a Hugo, řízený pokyny trenérky stojící mimo záběr, zvládl obtížné scény na jedničku.










Mamma mia! - Trailer

29. října 2008 v 15:07 | AnneTodd |  Videa

Trailer na můj moc oblíbený film Mamma Mia!


S.O.S. - Mamma Mia - muzikál, romantický

29. října 2008 v 15:04 | AnneTodd |  Videa
Tohle video sem dostala od nej kamarádky Lisy je to to samé.

Van Helsing

29. října 2008 v 13:13 | AnneTodd |  Hugh Jackman



Originální název: Van Helsing
Žánr: Akční, Dobrodružný, Fantasy, Horor, Thriller
Rok výroby: 2004
Režie: Stephen Sommers


Hluboko v karpatských horách se nachází mýtický a záhadný kraj Transylvánie - svět, kde je všudypřítomné zlo, kde se objevuje nebezpečí stejně přirozeně, jako východ slunce, a kde nabývají konkrétní podobu příšery, jaké se objevují jen v nejstrašidelnějších nočních můrách. Vynalézavý filmový tvůrce, který oživil nadpřirozenou bytost z dávné historie ve filmech Mumie a Mumie se vrací, nyní rozšiřuje svůj filmový rejstřík a přivádí na plátno nejvyšší podobu zla, jako směs poznaného i nepředstavitelného, které musí čelit jedinečné božské síle Van Helsinga. Obecenstvo bude vtaženo do záhadného, vizionářského světa, vytvořeného režisérem Sommersem. Časově je příběh situován do 19. století v Londýně, Římě, Paříži a Transylvánii. Zde je lidstvo v neustálém nebezpečí před vtělením (inkarnací) ďábla v mnoha podobách: jsou to monstra, která přežívají generace, aniž je ohrozí opakované útoky ubohých, spravedlivých duší, neúnavně bojujících za zachování lidské rasy.

Frankesteinovo monstrum Drakula, Vlkodlak a ostatní, jsou Sommersem pojati jako dynamické dědictví tradice příšer, které vystupovaly v klasických filmech společnosti Universal. Sommers tím, že toto dědictví oslavuje a přibližuje je nové generaci filmového publika, mění klasiku na žhavou současnost.

Do tohoto světa, plného záhad, přivádí Sommers Van Helsinga (Hugh Jackman), legendárního lovce příšer, který se zrodil na stránkách Bram Stockerova Drakuly. V jeho neúnavném boji, zbavit svět strašidelných monster, Van Helsing na pokyn tajného spolku cestuje do Transylvanie aby přemohl mocného a nebezpečného hraběte Drakulu (Richard Roxburgh) a připojil se k neohrožené Anně Valerious (Kate Beckinsale) a zbavil její rodinu po generace trvající kletby tím, že přemůže upíra.








Mrtvá nevěsta Tima Burtona

29. října 2008 v 10:20 | AnneTodd |  Oblíbené filmy
Originální název: Corpse Bride, The
Žánr: Animovaný, Drama, Fantasy, Komedie, Rodinný, Romantický
Rok výroby: 2005
Režie: Tim Burton, Mike Johnson



V jednom malém viktoriánském městě připravují rodiče svatbu svých dvou nesmělých mladých lidí, kteří se však dosud nesetkali tváří v tvář. Zbohatlíci Nell a William Van Dortovi (v originálním znění Tracey Ullman a Paul Whitehouse) vždy snili o tom, že se vyšplhají na vyšší příčku společenského žebříčku. To, co jim nechybí na plných měšcích, však postrádají na urozeném původu. Druhá rodinná větev - aristokrati Maudeline a Finis Everglotovi (v originálním znění Joanna Lumley a Albert Finney), přímí potomci vévody z Everglotu, jsou na tom přesně opačně: nechybí jim urozený původ, ale jejich pokladna zeje prázdnotou. Zdroj peněz jim vyschl už před drahně dlouhou dobou a jim nezbývá jiná cennost, než jejich jméno a společenské postavení…a sličná dcera Viktorie (v originálním znění Emily Watson).
Jakkoli o ní zpočátku nikdy neuvažovali jako o jejich rodinném pokladu, časem se ukáže, že je to právě ona, kdo je může výhodným sňatkem s Van Dortovic synem Viktorem (v originálním znění Johnny Depp) uvést zpět mezi smetánku. Everglotovi jsou ochotni zavřít obě oči a provdat svou Viktorii za syna i tak nízkých lidí, jako jsou Van Dortovi, ostatně rychlí zbohatlíci jsou také zbohatlíci. Dohoda je tedy uzavřena a všichni se těší na výhody, které jim to přinese - snad až na nevěstu a ženicha. Stejně však všichni ví, že manželství a láska jsou dvě rozdílné věci, jen se na to zeptejte Maudeline a Finise. Poprvé se zraky Viktora a Viktorie střetnou na schůzce, na níž dojde k vzájemnému představení rodin a následné zkouškce svatebního obřadu. Jakkoli by ti dva mohli pořádat závody v tom, kdo z nich je nesmělejší, přece jen se zdá, že jejich šance vytvořit perspektivní pár nejsou úplně ztraceny. Na zkoušce však Viktor stále znovu a znovu kazí přednes svého manželského slibu a nechtěně dokonce způsobí, že se vznítí róba jeho nastávající tchýně, takže jej pastor Galswells (v originálním znění Christopher Lee) vykáže za dveře, aby tam pobyl, dokud jeho chování nebude odpovídat závažnosti chvíle.
Jsa ponížen, vydá se Viktor do temných hvozdů, které obklopují vesnici. A světe div se, v lese je najednou schopen přednést svůj slib bez jediné chyby či zadrhnutí, dokonce zajde tak daleko, že při odříkávání nasadí zásnubní prsten na kořínek, který trčí ze země. Bohužel to však není kořínek…Z ničeho nic ze země povstane tělo hrozivé a přitom krásné mrtvé ženy v polorozpadlých šatech - a to, co Viktor považoval za kořínek, je kůstka z jejího prstu. Chtě nechtě se tak Viktor vydal do rukou Mrtvé nevěstě (v originálním znění Helena Bonham Carter). Ta byla kdysi o svatební noci zavražděna a od té doby čeká na svého ženicha, aby splnil své sliby. Ačkoliv už je tomu mnoho let, co její srdce uhodilo naposled, stále hledá pravou lásku a manžela, kterému by spočinula v náručí. Nešťastnou záměnou se tímto ženichem stane Viktor, který se svou paní musí sestoupit do Země mrtvých, která je zrcadlovým obrazem našeho světa - tamní hospody mají stále otevřeno a mrtví jsou ve skutečnosti víc živí, než ti, co jsou na povrchu zemském.
Viktor se několikrát neúspěšně pokouší o útěk za Viktorií, které se nikoho nedaří přesvědčit, že její snoubenec je lapen v podsvětí. Everglotovi se o Viktoriiny city nezajímají a zahajují přípravy na svatbu s tajemným Barkisem Bitternem (v originálním znění Richard E. Grant), který těží z toho, že se ve správný okamžik dostal na správné místo. Mrtvá nevěsta chce Viktora stůj co stůj udržet v poutech jejich svazku, ten se však snaží utéct ze Země mrtvých do náruče své lásky.









Agent z Panamy

28. října 2008 v 13:32 | AnneTodd |  Oblíbené filmy

Drama / Thriller / Parodie

USA, Irsko, Panama, 2001, 109 minut


Režie: John Boorman
Scénář: John le Carré (novela), Andrew Davies (scénář)
Hrají: Pierce Brosnan, Geoffrey Rush, Jamie Lee Curtis, Brendan Gleeson, Leonor Varela, Catherine McCormack, Daniel Radcliffe

V tomto svůdném detektivním příběhu podle nejlépe prodávané novely Johna Le Carré, podává Oscarem oceněný Geoffrey Rush vynikající výkon jako Harry Pende, bývalý policista, nyní krejčí pro bohaté a známé. Jamie Lee Curtis jako jeho okouzlující sexy žena Luisa. V PANAMĚ zahalené mlhou, kde nic není tak, jak se zdá, odehrává příběh AGENTA Andrew Osnarda (Pierce Brosnan). Uhlazený a bezohledný britský tajný AGENT naláká Harryho, aby poslouchal hovory mocných a významných politiků, pro které šije. Ale vypravěčský talent dodává příběhům víc než jen pravdu a sled dalších událostí hrozí zničit všechno, čeho si Harry v životě nejvíce cení.

A ještě něco k filmu
Skutečně zvláštní politický film podle novely Johna le Carrého nás zavede do Panamy těsně po tom, co jí byl od Američanů vrácen Panamský průplav. V zemi ještě docela neutichl strach z nedávného diktátora Noriegy, z části i díky tomu, že v zemi zůstalo mnoho jeho příznivců. Panama je rozvrácenou zemí, kde moc mají zločinci a kde poctiví lidé žijí v chudobě.
A v tě době do Panamy přilétá jistý Andy Osnard (Pierce Brosnan), agent britské tajné služby. Jeho práce má být celkem primitivní - postarat se, aby průplav nepadl do špatných rukou. Jenže Andy byl zvyklý na mnohem lepší život v Madridu a Panama je pro něj tím největším zapadákovem světa, o který nijak nestojí. A zároveň ví, že ho ambasáda nijak neocení, pokud bude říkat, že se nic neděje. Proto si v Panamě vyhlédne na první pohled obyčejného krejčího (Geoffrey Rush) a několika informacemi se ho pokusí vydírat. A celá Anglie a Spojené státy se můžou jenom divit, kolik toho dokázal jejich agent během tak krátké doby zjistit. Vše začíná drobnými výmysly o Noriegovi a pokračuje až po bombastické informace putující přímo do Pentagonu. Jenže co když všechno zajde tak daleko, že Amerika připravuje útok na Panamu a krejčí i agent si uvědomují, že už není cesty zpátky?








Je těžké říct, jestli tenhle film budete považovat za průměrný politický thriller, nudný film nebo geniální satiru na americkou politiku. Už od začátku se v agentovi z Panamy tříští skutečně spoustu žánrů, chvíli sledujete thriller (scéna z vrtulníky letícími na Panamu), chvíli drama (pohledy do zničeného města za písně Todavia Cantamos), chvíli parodii na americkou politiku (americký generál se slzami v očích: "Na naší vlajce chybí hvězdička, pánové!"). Ať si vyberete cokoliv, vždy vám něco ujde. Přesto, pokud si chcete tenhle film užít, rovnou zapomeňte na Bonda. Tohle nemá s bondovkou nic společného. Děj plyne pomalu, Carré je mistr toho, že se zdánlivě nic neděje, ale ono se toho děje šíleně moc (což zjistíte až na konci). Pokud máte rádi pomalu plynoucí filmy, možná se tenhle stane jedním z vašich nej, pokud čekáte neoficiální bondovku, budete silně zklamáni.

........ mě se to líbí

Piráti z Karibiku: Na konci světa

28. října 2008 v 13:04 | AnneTodd |  Oblíbené filmy
Navázat na velký úspěch může být těžké. A pokud je tímto úspěchem film, který po celém světě vydělal přes miliardu dolarů a zařadil se na třetí pozici v žebříčku komerčně nejúspěšnějších filmů všech dob, může jeho tvůrce vzniklý tlak snadno vystrašit. To by jimi ovšem nesměli být producent Jerry Bruckheimer a režisér Gore Verbinski, kteří byli pevně odhodláni očekáváním publika nejen dostát, ale také je znovu výrazně předčit. "Někdy je až děsivé, jak se těm filmům daří," přiznává Bruckheimer. "Nikdy pořádně nevíte, jak to dopadne. To, že se film na motivy pouťové atrakce stal takovým hitem, šlo proti obecnému očekávání. Pak jsme přišli s druhým dílem a ten byl navzdory zažitému pravidlu, že pokračování vydělávají zpravidla o 20 až 30 procent méně než původní film, téměř dvakrát úspěšnější než Prokletí Černé perly."

Úkolem scénáristů Teda Elliotta a Terryho Rossia, kteří mají na kontě celou trilogii, bylo i tentokrát posunout laťku zase o kus výše. Stejně jako v případě Prokletí Černé perly a Truhly mrtvého muže byli neustále na place - ať už se natáčelo v Karibiku, Hollywoodu nebo kdekoliv jinde. "Jejich přínos byl obrovský," říká Bruckheimer. "Pracovali s Gorem a herci přímo na place, aby zajistili, že se s tím příběhem a postavami děje přesně to, co měli v úmyslu."

Film se tentokrát odehrává také ve starobylém Singapuru a mýtických světech, objevují se v něm nové důležité postavy včetně čínského pirátského kapitána Sao Fenga a na scénu se vrací hlavní padouch z prvního dílu - kapitán Barbossa, který se tentokrát po velkém přemáhání spojí se svým odvěkým nepřítelem Jackem Sparrowem, aby společně bojovali proti Východoindické společnosti. V úkrytu v Zátoce vraků se setkáme také s mezinárodním pirátským společenstvem, k němuž patří i Teague v podání nesmrtelného kytaristy Rolling Stones Keitha Richardse.

Johnny Depp se s nadšením vrhnul do dalších dobrodružství, která ve třetím dílu čekají jeho Jacka Sparrowa: "Když jsme se s ním loučili na konci Truhly mrtvého muže, zrovna mizel ve chřtánu krakena. Na začátku tohoto dílu se ocitá v říši Davyho Jonese, což je taková pokročilá verze očistce - peklo, kde je obklopen sám sebou. Ten nápad umístit ho někam, kde se nebude muset vypořádat se svými démony, nýbrž s různými stránkami své osobnosti, mi přišel vynikající."

Geoffrey Rush se s velkou radostí znovu zhostil role kapitána Barbossy: "U téhle postavy došlo k zajímavému posunu," říká herec. "V Truhle mrtvého muže Barbossa nebyl a hlavním padouchem se tak stal Davy Jones. A když se nyní Barbossa objeví znovu, přichází na scénu spíše jako politik či diplomat, což pro mě bylo skvělé, protože jsem nemusel hrát stejně a využívat té samé palety hereckých poloh jako v prvním dílu, v němž jsem byl čistě jen Jackovým rivalem. Na tom se samozřejmě nic nezměnilo, ale tentokrát je hlavním úkolem Barbossy zajistit, aby to staré dobré pirátské společenství přežilo nelítostné výpady ze strany Východoindické obchodní společnosti, která jej chce vymýtit. Stal jsem se velkým manipulátorem. Myslím, že Barbossův známý zvyk zrazovat ostatní a nutit je dělat věci, kterém jim nejsou příliš po chuti, je prostě jeho přirozený způsob chování."

"Ještě jsme z těch rolí nevypadli," říká Orlando Bloom, který si zahrál Willa Turnera. "Ale ve trojce postavy projdou zajímavým vývojem. Will Turner je rozhodně trochu drsnější. Ve druhém dílu bylo jeho hlavním vnitřním konfliktem rozhodování, jestli má zachránit svého otce nebo dát přednost lásce k Elizabeth. Chce dvě věci, které se navzájem vylučují."

Ve filmu nemohla chybět ani Keira Knightley v roli Elizabeth. "Pořád cítí vinu za to, že Jacka na konci Truhly mrtvého muže přivedla do tlamy krakena, ale tomu se v té chvíli asi zkrátka nemohla vyhnout. Pak si nicméně uvědomí, že je třeba jej zachránit. V tomhle segmentu celého příběhu je Elizabeth rozhodně více než jen dívenka, která stojí v koutě. Bylo skvělé mít možnost zahrát si děvče, které je silné, zajímavé a nebojí se vrhnout do boje."

"Keira se v průběhu této trilogie stala ženou," říká Jerry Bruckheimer. "A Elizabeth prošla zajímavým vývojem. Na začátku to byla tak trochu zhýčkaná guvernérova dcerka a postupně se z ní vyloupla žena, která se vzpírá všem konvencím a je stejně ostrá a schopná bojovnice jako Will nebo kapitán Jack."

Role ďábelského Davyho Jonese se opět zhostil Bill Nighy. "Davy je nyní ve službách Východoindické společnosti a lorda Cutlera Becketta - to je úplně poprvé, co se musí někomu podřídit. Už to není ten svobodný pán moří. V tomhle pokračování se diváci dozví, jak zničila jeho život a celou další existenci láska a zrada. Touží po jediném - mít Kalypsó a moci se tak oprostit od té zničující bolesti, způsobené láskou. Trpí opravdu hrozně. Davy je milovník a byl její ztrátou naprosto zdrcen. Lidé jako on, kteří si nikdy v životě nebyli s nikým blízcí, a pak se jim to přece jen s někým podařilo, ale následně o něj přišli, si to pak nesou s sebou. A jsou to nebezpeční lidé, protože mají v duši nějakou velkou emocionální rýhu. To, že se přes to nikdy nedokázal přenést, je velmi zásadní atribut jeho života."

"Už jsem s Gorem prožil kus života - a byl to velmi příjemný kus," směje se Stellan Skarsgård, který se vrací jako prokletý otec Willa Turnera Štrumple Bill. "A je to překvapivé, protože u tak velkého filmu by člověk čekal, že se bude práce před kamerou hodně lišit od natáčení těch nezávislých produkcí, na nichž jsem pracoval v minulosti. Ale neliší, protože je to okolo kamery hodně intimní. Pracujete v zásadě stejným způsobem, máte možnost zkoušet různé věci. Gore to nebere technicky, hodně jej zajímají herci a to, čeho jsou schopni. To je jeden z důvodů, proč jsem tuhle práci chtěl - když jsem viděl Prokletí Černé perly, viděl jsem spoustu herců, kteří si to zjevně dost užívali."

Šarmantní Tom Hollander se opět objevuje v roli záměrně nešarmantního lorda Cutlera Becketta. "Davy Jones byl vnímán jako hlavní padouch v Truhle mrtvého muže, ale Beckett se tentokrát stane jeho nadřízeným, takže technicky vzato jsem teď na vrcholu celé té padoušské pyramidy. Mojí tajnou zbraní je Jonesovo srdce - protože ten, kdo ho vlastní, je pánem všech moří. Takže navzdory tomu, že fyzicky je Beckett proti Davymu Jonesovi zcela titěrný, to srdce mu nad ním dává moc."

Kromě hereckých hvězd, které se představily už v předcházejících dílech, vzali Bruckheimer s Verbinskim na palubu také několik nových tváří, především pak hereckou superstar Chow Yun-Fata, který si zahrál singapurského pirátského kapitána Sao Fenga.

Film vznikl na mnoha různých místech, mezi která patří ostrov St. Vincent, kde 6. dubna 2005 natáčení začalo (paradoxně jednou ze závěrečných scén); ostrov Grand Bahama, kde filmaři natáčeli na otevřeném moři a v obrovské nádrži, kterou vybudovali; studio Stage 12 komplexu Universal Studios, kde vznikla obrovská napodobenina jedné čtvrti Singapuru z počátku 18. století (skládající se z 40 domů); město Bonneville Salt Flats v Utahu, kde byly natočeny scény, v nichž kapitán Jack Sparrow pomalu propadá šílenství ve svém osobním pekle; Disneyho studio Stage 2, kde vznikla Zátoka vraků; a obrovský hangár ve městě Palmdale v Kalifornii, jenž byl původně postaven v roce 1983 ke zkonstruování stovky bombardérů B-1 a filmaři v něm natočili závěrečnou apokalyptickou bitvu, která se odehrává v monumentální bouři.

Návrhářka kostýmů Penny Rose, která prokázala svůj zázračný talent už při natáčení prvních dvou dílů, se tentokrát snažila celý svět obohatit. "Karibské piráty jsme už naodívali dost, tentokrát přišel čas přidat do toho nějaké nové ingredience," vysvětluje Rose. "Dostali jsme spoustu obrazových i textových informací o pirátství v různých částech světa. Připravovala jsem ty filmy v Londýně, což je pro takový druh výzkumu dobrá základna."

Při hledání látek a materiálu, z nichž by mohla se svým týmem tisíce potřebných kostýmů vyrobit, pročesala v podstatě celý svět. "Strávila jsem tři nebo čtyři týdny intenzivním nakupováním na textilních veletrzích a ve starožitnictvích specializovaných na textil. Byla jsem v Římě, v Madridu, v Paříži, v New Yorku a nashromáždila jsem obrovské zásoby, které jsme pak všude vozili s sebou. Měli jsme pracovní místnosti na každém natáčecím místě, aby bylo vždycky po ruce cokoliv, na co si vzpomenete. Bylo to jako hračkářství - herec k nám přišel, já jsem mu předvedla všechny možnosti a nechala jsem ho, ať si vybere dle vlastního uvážení… mně se tady stejně líbí všechno. Pro herce je důležité, aby se do toho taky trochu zapojili."

Oddělení masek mělo stejně jako u předchozích dvou dílů plné ruce práce. Jejich úkolem bylo proměňovat ryze civilní bytosti, které proudily do jejich karavanu, v různorodou plejádu pirátů, vojáků, příšer a méně extrémních obyvatel Karibiku, Asie a Velké Británie. "Myslím, že v okamžicích maximálního nasazení jsme měli jenom na lidi ve vedlejších rolích asi 45 maskérů," říká vedoucí oddělení Ve Neill.

Zřejmě nejnáročnější chvíle je čekaly během natáčení ve studiích Universalu, kde herce připravovali na sekvence, odehrávající se v Singapuru. "Tyhle scény vyžadovaly hodně protetických prvků. Když jsou piráti Sao Fenga v lázni, vyrůstají z nich houby, aby to vypadalo, že se tam rozvalují už celé měsíce. Chtěli jsme těm asijským pirátům propůjčit opravdu stařecký, ošuntělý vzhled, jehož součástí byly samozřejmě i shnilé zuby. U Prokletí Černé perly jsme jim je malovali, což se ukázalo být trochu problematické - Gore se připravoval na záběr, už se mělo natáčet, jenže mezitím někdo snědl jablko a shnilé zuby byly pryč. Proto jsme si pro natáčení obou pokračování pořídili mobilní laboratoř na zubní dekorace."

Vzhledem k mnoha dechberoucím akčním scénám hrály velmi podstatnou roli speciální efekty, které měli na starost především vedoucí vizuálních efektů John Knoll ze studia Industrial Light + Magic a Charles Gibson, kteří získali Oscara za práci na Truhle mrtvého muže, a vedoucí animace Hal Hickel. U tohoto dílu se k nim připojil také další držitel Oscara John Frazier, který dohlížel na přípravu a průběh spousty masivních speciálních efektů (těch, které nevznikly na počítači). Na usínání na oscarových vavřínech však neměli příliš mnoho času - slavnostní ceremonie byla pouze okem hurikánu a hned po ní se museli brzo ráno vrátit zpět k práci na efektových záběrech. Jen v tomto pokračování je jich na dva tisíce.

Obří scény, na nichž se Knoll s Gibsonem výrazným způsobem podíleli - říše Davy Jonese, Singapur, zelený záblesk a samozřejmě masivní vír, kterým film vrcholí - vždy kombinovaly vizuální efekty se skutečnými mechanickými triky. "Gore silně prosazuje myšlenku, že je důležité mít tam nějaké skutečné prvky, s čímž můžu jen a jen souhlasit," vysvětluje Knoll. "Čím více toho dokážete udělat v reálu, tím uvěřitelněji a realističtěji to bude na plátně působit. Snažíme se mít před kamerou co nejvíce skutečných věcí a také se nespoléhat pouze na jednu techniku. Takže v jednom záběru máme například nějakou věc na pozadí, která je ve skutečnosti miniatura, a hned v dalším už děláme něco pomocí počítače. Pokud ty techniky střídáme, publikum je nezačne rozpoznávat a film pak ve výsledku působí lépe."



Piráti z Karibiku: Truhla mrtvého muže

28. října 2008 v 13:02 | AnneTodd |  Oblíbené filmy
Když před třemi lety přivedli producent Jerry Bruckheimer a režisér Gore Verbinski za pomoci úžasných herců a špičkového štábu na plátna kin velkolepé dobrodružství Piráti z Karibiku - Prokletí Černé perly, vrátili tím do popředí diváckého zájmu dlouho opomíjený žánr. Jako inspirace jim posloužila

stejnojmenná atrakce z Disneylandu, která vznikla v roce 1967 a brzy se stala nedílnou součástí americké popkultury. Film se stal obrovským celosvětovým hitem a jen v Americe vydělal přes 305 milionů dolarů (po celém světě pak 653 milionů dolarů). Byl také nominován na pět Oscarů, mezi nimiž nechyběla nominace na ocenění pro nejlepšího herce - Johnnyho Deppa.

"Všechno, s čím jsme přišli v prvním dílu, je ve druhém ještě zdůrazněno," říká Jerry Bruckheimer. "A samozřejmě máme stejný tvůrčí tým. Gore je jednoduše brilantní režisér se skvělým smyslem pro humor a výborným okem na vizuály. Často to bývá tak, že režiséři s citem pro silné výtvarné pojetí nejsou dobří vypravěči, protože se až příliš zabývají tím, jak film vypadá. Ale Gore má oboje - jak vizuální cit, tak vypravěčské schopnosti s talentem pro poutavé vykreslení postav."
"Johnny, Orlando i Keira jsou zpět," pokračuje producent. "A přibyla k nim spousta zajímavých nových tváří. Vrátí se samozřejmě i Černá perla, které bude tentokrát dělat společnost tajemná loď Bludný Holanďan, jejíž palubu okupuje velmi zajímavá skupina námořníku pod velením Davyho Jonese."

Celosvětový zájem o "Piráty" byl obrovský a Jerry Bruckheimer se s Gorem Verbinskim a společností Walt Disney Pictures rozhodl, že dychtivé publikum potěší hned dvakrát. Z praktického i ekonomického hlediska bylo rozumné natočit obě pokračování najednou, což filmařům umožnilo plně využít prostředí, scén a čím dál tím vytíženějších herců. "Doufali jsme, že Prokletí Černé perly oslaví úspěch, abychom mohli natočit další pokračování," podotýká Bruckheimer. "A až uvidíte druhý a třetí díl, určitě si všimnete, že vycházíme z toho, co jsme začali v oné úvodní kapitole. Je to regulérní trilogie."

"Zatímco u prvního dílu byla fontánou nápadů ta atrakce, u druhého a třetího dílu jsme se už jen vraceli v původnímu filmu," říká scénárista Terry Rossio.

Truhla mrtvého muže se noří hlouběji do pirátské mytologie - kromě velkého pokladu nás tentokrát čeká i kraken, legendární mořské monstrum, o jehož existenci kolují mezi piráty historky již od 12. století. "Když začnete přemýšlet o moři, uvědomíte si, že se k němu váže spousta různých nadpřirozených historek a mýtů. Nikdo však tyhle mýty nezapracoval do žádného většího filmu o pirátech nebo nějakého jiného dobrodružství s podobnou tématikou, takže jsme měli k dispozici široké spektrum rozličných legend, které jsme mohli do děje zapracovat," říká druhý scénárista Ted Elliott.

Jedním z hlavních taháků původního filmu byl neodolatelný herecký chameleon Johnny Depp v roli Jacka Sparrowa - pověrčivého kapitána pirátů s pochybnou morálkou i hygienickými návyky, který se stal filmovým antihrdinou pro nové století. "Nedokážu pochopit, jak se zrovna takové postavě podařilo získat si u diváků tak velkou oblibu. Stále mi to připadá šokující. Dostal jsem příležitost s touhle postavou něco udělat a měl jsem docela slušnou představu o tom, kým Sparrow je a jaký by měl být. Spousta lidí mě považovala za blázna. Ale já jsem se do toho vrhnul s velkým přesvědčením a díky tomu jsem mu dokázal vdechnout takovou osobnost. Mým cílem bylo zahrát Jacka tak, aby imponoval malým dětem i otrlým intelektuálům z řad dospělých," říká herec.

Orlando Bloom i Keira Knightley, v jejichž začínajících kariérách hráli první Piráti z Karibiku zásadní roli, se rádi vrátili na plátno v rolích mladých milenců Willa Turnera a Elizabeth Swann. "Chtěl jsem, aby se Will tentokrát profiloval trochu méně jako ten seriózní a čestný mladý muž - chtěl jsem ukázat jeho temnější stránky. V druhém dílu je jeho postava hnána kupředu zejména obavami o osud jeho otce Štrumpla Billa, který hrál důležitou roli i v původním filmu - přestože se po celou dobu neobjevil na plátně. Will chce svého otce osvobodit od prokletí, které jej uvěznilo na palubě lodi BLUDNÝ HOLANĎAN s Davym Jonesem a zbytkem jeho děsivé posádky. Zároveň chce ale udržet nad vodou svůj poněkud napjatý vztah s Elizabeth," říká Bloom.

"Na tomto filmu je fajn, že se postavy nějak vyvinuly, posunuly určitým směrem," říká Knightley. "Když se s Elizabeth setkáváme na začátku příběhu, zrovna se chystá provdat za Willa. Plány jim ale překazí lord Cutler Beckett, který se snaží vymýtit pirátství. Do jeho sítí se zapletou i oba mladí milenci - Willa chce uvěznit za to, že je pirát, a Elizabeth za pomoc při útěku kapitána Jacka Sparrowa."

Na plátno se vrací také Jack Davenport v roli Jamese Norringtona, britského námořního důstojníka, který prohrál v souboji o Elizabeth s Willem Turnerem a stále se mu nedaří dostat na kobylku Jacku Sparrowovi. "Jack Davenport je tak skvělý herec, že jsme ho zkrátka museli mít," říká Bruckheimer. "Výborně se s ním pracuje a na plátně vykreslil skvělou postavu, která je tentokrát zajímavější, hlubší a významně ovlivňuje příběh. Jack je důležitou součástí druhého i třetího dílu."

K novým postavám patří Davy Jones - napůl člověk a napůl mořský tvor - v podání Billa Nighyho, chladný, vypočítavý a nemilosrdný superzáporňák lord Cutler Beckett, kterého ztvárnil Tom Hollander; či již zmíněný Štruple Bill Turner, jehož si zahrál Stellan Skarsgard.

Přestože bylo natáčení Prokletí Černé perly mimořádně velkou záležitostí, gigantická produkce druhého a třetího dílu jej překonala na všech frontách. Samotné natáčení trvalo déle než rok, v jehož průběhu filmaři a herci neustále cestovali z jednoho místa na druhé. Přípravy začaly v červnu 2004 a už tehdy filmaři věděli, že k realizaci scénářů Teda Elliotta a Terryho Rossia nebude stačit jeden ostrov, na němž vznikl první díl. "Už během prvních setkání s Jerrym, Gorem, Tedem a Terrym začínalo být jasné, do jak velké logistické operace se pouštíme," vzpomíná unit production manager Doug Merrifield, který pracoval na stejné pozici i při natáčení Prokletí Černé perly. "Věděli jsme, že tentokrát to nebude pouze St. Vincent, ale hned několik různých ostrovů. A že budeme potřebovat víc lodí. Začínalo být jasné, že to bude tak trochu road movie… jen s tím rozdílem, že našimi silnicemi budou nekonečné vodní hladiny mezi různými natáčecími lokacemi. Začátkem léta 2004 jsme začali znovu křižovat Karibik a hledat ostrovy, na kterých bychom mohli natáčet."

Natáčení filmu nicméně začalo ve studiu a několika exteriérech v Los Angeles. První klapka padla 28. února 2005 a přestože byly úvodní scény (sklad rumu na Černé perle a vnitřní prostory vězení Port Royal) poměrně skromné, brzy se dostalo i na mnohem velkolepější výtvarné kreace, v nichž se odrazila nekonečná vizuální vynalézavost hlavního výtvarníka Ricka Heinrichse. Kromě spousty bohatě vyšperkovaných interiérů a exteriérů navrhnul celou flotilu nových lodí, mezi něž patřila nově navržená a přestavěná Černá perla, která byla plně uzpůsobena k plavbě na moři, detailní a hrůzyplná loď Davyho Jonese Bludný Holanďan a elegantní britská obchodní loď z 18. století Edinburgh Trader. Heinrichs se svým týmem vytvořil obrovské množství různých prostředí a věcí - od masivních mokřin, vybudovaných ve studiu v Burbanku, až po malou, ale zajímavou truhlu mrtvého muže.

Heinrichsovi se na filmu líbilo, že i navzdory svému ukotvení v historii není svázán tím, že by se odehrával v nějakém konkrétním období. "Jedním z faktorů, podle nichž se rozhoduji, jestli přijmu nabídku k práci na nějakém projektu, je v případě historického filmu to, zdali dostanu možnost přinést do něj něco vlastního nebo budu nucen dodržet absolutní historickou věrnost. Představa práce na filmu, v němž se režisér snaží co nejpřesněji převyprávět historická fakta, mě totiž příliš neláká. Na Pirátech a práci s Gorem se mi nejvíce líbí to, že historie tvoří pouze určité dějové pozadí - dává nám představu o tom, kde a kdy se to všechno odehrává. Ale my máme možnost tyhle reálie vzít, kompletně je obrátit naruby a vytvořit z nich něco nového, což je velice vzrušující," říká výtvarník.

Středobodem výtvarné stránky filmu byly modely lodí. "Měli jsme špičkový tým. Někteří lidé, s nimiž jsme tentokrát spolupracovali, už dříve pracovali na filmech, ve kterých hrály lodě zásadní roli - například Master & Commander: Odvrácená strana světa. Hodně nám pomohly také vizuální efekty. Modely všech lodí byly převedeny do digitální podoby, což velmi zjednodušilo komunikaci mezi architektem a inženýry - ti nám vždycky řekli, jestli by taková loď byla stabilní a nepřevrhla se, jestli by vydržela takové rychlosti a všechny ty nepříznivé vlivy, kterým bývají lodě vystaveny. Náročné bylo dosáhnout určitého vzhledu a zároveň zajistit, aby byla loď opravdu použitelná. Musely být finančně dostupné, musely plavat na vodě a v neposlední řadě musely dobře vypadat," vysvětluje Heinrichs. Největším husarským kouskem byla výstavba obří lodi Bludný Holanďan, která je dlouhá 51 metrů a váží 420 tun.

První vzdálenou lokaci, na kterou se produkce vydala, byl ostrov St. Vincent, který už všichni dobře znali z natáčení prvního filmu. Vzhledem k tomu, že tento ostrov není frekventovanou turistickou destinací, musela produkce počítat s mnoha logistickými omezeními - mezi jinými i s tím, že tamější letiště nedokáže pojmout větší letadlo než dvoumotorovou vnitrostátní linku. Stíhačka s produkcí proto musela přistát na nedalekém ostrově Santa Lucia, odkud se pak filmaři dvě hodiny plavili na St. Vincent.

Mezitím na místo putovalo obrovské množství techniky a materiálu. Při přepravě produkce využila letecké i vodní dopravy a celá operace byla tak rozsáhlá, že místy připomínala přípravy na válečné tažení. Z Los Angeles, Velké Británie a spousty dalších míst se na St. Vincent přemístilo přes 300 členů štábu, který poté ještě výrazně rozšířili místní obyvatelé, kteří byli do různých oddělení najati jako pomocné síly. Vzhledem k tomu, že na ostrově nejsou žádná velká letoviska, byli jen lidé ze štábu rozeseti ve 43 různých hotelech, hostincích a bytech v celé západní oblasti ostrova. Vzhledem k tomu, že při natáčení prvního dílu strávili na ostrově téměř 2 měsíce, bylo to pro mnohé z nich jako návrat domů.

Do Karibiku se pod vedením Boone Narr a Marka Hardena z firmy Animals for Hollywood vypravila také spousta filmových zvířat. Mimo jiné mezi ně patřily dvě malpy kapucínské, dva papoušci ara, tucet koz, tři prasata, dva bílí koně, dva tažní koně, tři tucty slepic, šest krav a čtrnáct havranů.

Dalším místem, které se ukázalo být vhodným pro účely natáčení, byl ostrov Dominica. Ten Verbinskiho okouzlil tak, že se rozhodl natočit většinu suchozemských scén právě na něm. "Vybrali jsme si Dominicu jako hlavní natáčecí místo, protože je krásná a téměř netknutá," říká Bruckheimer. "Má velice klikaté pobřeží, takže se tam nedostanou výletní lodě, což efektivně zabraňuje tomu, aby se ten ostrov stal přehnaně rozvinutým. Tentokrát diváci neuvidí ty samé krajiny, džungle a hory jako v ostatních filmech. Dominica je jedním z nejmalebnějších míst na celém světě, ale filmaři ji dosud neobjevili."

Dominica ve filmu ztvárňuje dvě hlavní prostředí: komicky hrůzyplný domorodý ostrov a další ostrov Isla Cruces, které nemají žádnou reálnou předlohu. Spousta akčních sekvencí se odehrává právě na těchto místech, což znamenalo, že herce a kaskadéry čekaly různé krkolomné kousky uprostřed náročného prostředí a v intenzivním vedru.

Z Dominicy se produkce přesunula na Exumas, což je jeden z nejjižnějších bahamských ostrovů. Poté následovala krátká přestávka, během níž se herci vrátili domů, a na začátku srpna začala další část natáčení v Los Angeles. Po několika týdnech práce na spektakulární úvodně scéně třetího dílu herci v půlce září znovu nasedli do stíhačky a vydali se na čtvrtou a poslední natáčecí lokaci, kterou byl Grand Bahama Island.

Nároky, které Jerry Bruckheimer a Gore Verbinski tentokrát kladli na slavné trikové studio ILM, vyžadovaly, aby jeho špičkoví tvůrci zvedli laťku ještě o kousek výše než u prvního dílu - Truhla mrtvého muže vyžadovala třikrát více efektových záběrů než Prokletí černé perly. "Gore má skvělý cit pro práci s vizuály a také chápe celou věc z technického hlediska," říká vedoucí vizuálních efektů John Knoll, který zastal stejnou pozici u prvního filmu a tentokrát si vzal na výpomoc kolegu z ILM Billa George. "Přichází s velmi silnými názory na to, jak chce jednotlivé věci dělat. Tenhle film není pouze recyklací toho předchozího. Gore a scénáristé přišli s mnoha skutečně skvělými a neotřelými nápady." Knoll a George se snažili dát Verbinskimu tvůrčí volnost - chtěli, aby se při natáčení nemusel zabývat přemýšlením o tom, jak budou později do scén přidány digitální efekty. "Mám velkou důvěru v náš tým a věděl jsem, že tyhle věci dokážeme udělat - a že ve chvíli, kdy budeme potřebovat přidat za živé herce digitální postavy, dokážeme to i bez modrého pozadí."


Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly

28. října 2008 v 12:47 | AnneTodd |  Oblíbené filmy
Když scénáristé Ted Elliott a Terry Rossio oslovili režiséra Gore Verbinskiho se scénářem k filmu Piráti z Karibiku, Verbinski byl jejich interpretací slavného příběhu nadšen. "Když jsem poprvé slyšel příběh v podání Teda a Terryho, v
elice se mi líbilo, jak dokázali převrátit tu klasickou pohádku naruby," říká Verbinski. "Ve scénáři jsou všechny obvyklé součásti pirátských filmů, ale hlavní princip je opačný. Je to film o hledání poslední části pokladu a jeho navrácení zpět. Barbossa a jeho piráti musí vrátit zpátky poslední část prokletého pokladu, aby se mohli vrátit do světa lidí z masa a kostí. Prokletí jim sice umožňuje páchat stejné zločiny, jako když byli lidmi, ale připravuje je o veškerý požitek, který z toho měli."

Poté, co se producentům podařilo získat pro projekt Verbinskiho, přišel na řadu výběr vhodného hereckého obsazení. "Pro naše filmy se pokaždé snažíme získat ty nejtalentovanější herce," říká Bruckheimer. "Tentokrát se nám podařilo zkombinovat uznávané a populární herecké veterány s několika zcela novými tvářemi."
"Máme herecké obsazení snů," říká Verbinski. "Nestává se často, aby měl režisér podobnou příležitost. Pracovat s herci takového formátu na filmu o pirátech je šance, která se nemusí opakovat." "Jedním ze způsobů, jak publikum skutečně zaujmout, je obsazení herců, které by lidé v podobném filmu vůbec nečekali," vysvětluje Bruckheimer. "Proto jsem chtěl pro titulní roli Johnnyho Deppa. Johnny je známý tím, že se nebojí pracovat na nonkonformních projektech. Je skvělým hercem. Nejde mu jen o to, aby si získal co nejvíce fanoušků nebo vydělal co nejvíce peněz. Vybírá si role podle toho, jestli pro něj budou z uměleckého hlediska přínosem. Myslím, že chtěl také natočit film, který by udělal radost jeho dětem."

"Jack Sparrow je v podstatě líný podvodník," říká o Deppově roli Verbinski. "Je pirát, ale pokud nemusí, nežene se do žádných šarvátek. Vždycky se snaží najít nějakou zkratku. Myslím, že velký význam hraje jeho vlastní mýtus. Jack je sám sobě skvělým agentem - dokáže skvěle prodat své vlastní jméno."

"Ať se děje cokoliv, v Jackovi je stále plno optimismu," říká jeho představitel Johnny Depp. "Jediné, co chce, je dostat zpět svou loď, která je pro něj symbolem svobody. I když si při tom nenechá ujít žádnou příležitost něco ukrást a páchá spoustu jiných zločinů, jeho hlavní cíl zůstává po celou dobu stejný - získat zpátky Černou perlu, a to za jakoukoliv cenu."

V roli Sparrowova úhlavního soka se představí oscarový herec Geoffrey Rush. Zlotřilý a intrikářský kapitán Barbossa je obětí prokletí, díky kterému se s celou svou posádkou každou noc mění v kostlivce.



"Myslím, že Barbossa je docela chytrý darebák," říká Rush. "To je s největší pravděpodobností důvod, proč je ještě stále naživu. Umí si důkladně připravit své plány a podvádět lidi. Předstírá, že je námořnický gentleman, ale ve skutečnosti je jen špinavý a prohnaný mizera."

Přestože je příběh Pirátů z Karibiku smyšlený, zajímali se filmaři o dějiny pirátství se stejným zaujetím, jako kdyby natáčeli skutečný historický příběh. Za tímto účelem studio najalo uznávaného historika Petera Twista, který se ve svém bádání věnuje zejména období mezi 16. a 19. stoletím. Ten pak zásoboval celý štáb spoustou cenných historických informací.
"Pirátství vzniklo už ve chvíli, kdy se člověk poprvé vydal na moře," říká Twist. "Už Julius César se dostal do pirátského zajetí a dějiny všech starověkých kultur včetně egyptské se o pirátech zmiňují. Existovali už odpradávna."

Filmaři se nijak netají tím, že se při natáčení nenechali svazovat zasazením děje do konkrétního historického období. "Je to čirá fikce, proto jsme se nemuseli držet žádného specifického období," vysvětluje Bruckheimer. "Chtěli jsme ale, aby film působil věrohodně a zachytil ducha určité doby, proto jsme se při zkoumání historických materiálů zaměřili na období mezi lety 1720 a 1750."

Natáčení tropických scén mělo z úsporných důvodů původně probíhat na západním pobřeží Ameriky, avšak filmaři si brzy uvědomili, že toto prostředí není dostatečnou náhradou za opravdové pobřeží Karibiku. "Plánovali jsme, že se vypravíme ještě do Austrálie a Thajska, ale s největší pravděpodobností bychom dopadli stejně - Jihočínské moře by pořád vypadalo jako Jihočínské moře. Chtěli jsme se co nejvíce přiblížit realitě," říká vedoucí výroby Bruce Hendricks. "Když jsme točili film Pearl Harbor, museli jsme jet do Pearl Harboru. Teď pracujeme na filmu The Alamo a byl by velký podfuk, kdybychom jej natáčeli jinde než v Texasu. Pokaždé se snažíme dostat se co nejblíže k realitě, protože na výsledku je to znát."

"Voda, písek a palmy v oblasti Karibiku jsou určitým způsobem výjimečné, proto jsme věděli, že musíme film natočit právě tam," říká Verbinski. "Poté jsme strávili několik měsíců hledáním místa, které by bylo vhodné pro natáčení. Jsem si jistý, že jsme prohledali více než 20 karibských ostrovů." "Při natáčení podobného filmu si člověk velmi rychle uvědomí, jak šíleně je tento svět přelidněný," směje se Verbinski. "Velmi dlouho jsme hledali záliv s bujnou zelení a hlubokou vodou, kde by nám do záběru nelezl nějaký hotel. V dnešní době už snad ani neexistují ostrovy, které by nebyly obydleny."

Noční přeměny pirátů v kostlivce se neobešly bez vizuálních efektů, kterých se zhostili zkušení animátoři ze studia ILM. Práce na počítačových modelech kostlivců začala fotografováním herců v jejich filmových kostýmech. Na základě těchto fotografií pak hlavní výtvarník vizuálních efektů Aaron McBride vytvořil výtvarné návrhy jednotlivých koster. Poté byli herci nasnímáni trojrozměrně. "Nejdříve jsme vytvořili velmi detailní model jednoho kostlivce," říká vedoucí vizuálních efektů John Knoll. "Tento výchozí model jsme pak vzhledem k proporcionálním odlišnostem v kosterní stavbě jednotlivých lidí museli pro každého herce upravit tak, aby odpovídal jeho fyzické schránce."

Gore Verbinski měl o vizáži svých pirátů jasnou představu. "Nechtěl jsem, aby naši piráti vypadali stejně jako piráti ve všech ostatních filmech. Nechtěl jsem vidět samé háky místo rukou, pásky přes oči a pruhovaná trička. Podle historických zdrojů se v té době lidé nedožívali příliš vysokého věku. Do lodí zatékalo, neexistovala žádná lékařská prevence a s osobní hygienou to také nebylo nijak slavné. Bylo to vcelku nechut

né. Přesto jsme si při rekonstrukci této situaci užili docela hodně legrace. Někteří komparzisté se do své role vžili natolik, že to bylo i docela cítit," směje se Verbinski.

Autorka kostýmů Penny Rose navštívila několik galerií a muzeí, aby získala jasnou představu o kostýmech z doby, ve které se film odehrává. Své návrhy konzultovala s britským expertem na pirátskou historii Davidem Cordinglym, který je autorem knih jako Under the Black Flag: The Romance nebo Reality of Life Among the Pirates.

"Tento film je pro každého fanouška velkých dobrodružství," říká Verbinski. "Je v něm plno akce, romantiky a intrik. Myslím, že uvnitř jsme každý tak trochu dítětem, které přitahují vzrušující a zábavné filmy se zajímavými postavami, zápletkou a rozuzlením."


Mamma mia!

28. října 2008 v 11:15 | AnneTodd |  Oblíbené filmy







Je rok 1999 a nacházíme se na okouzlujícím řeckém ostrově Kalokairi. Naše romantické dobrodružství začíná v odlehlém hotelu Villa Donna, který provozuje Donna se svojí dcerou Sophií a jejím snoubencem Skyem.

Na poslední chvíli, těsně před svojí svatbou, Sophie pošle svatební oznámení třem různým mužům, o kterých si myslí, že jeden z nich je její otec. Na ostrov se proto po 20 letech vrací tři muži ze tří různých měst, které zde kdysi okouzlila stejná žena.

Zatímco Donna prohání personál, aby bylo na svatební den její dcery vše perfektně připraveno, Sophie se svěří kamarádká
m, že našla matčin deníček, ve kterém objevila překvapivé tajemství: má tři možné otce - byznysmana Sama Carmichaela, dobrodruha Billa Andersona a bankéře Harryho Brighta. Aniž by to své matce řekla, pozve Sophie všechny tři na svatbu s tím, že konečně pozná, kdo je jejím skutečným otcem.

V řeckém přístavu se mezitím náhodou potkají Sam, Bill a Harry - do té doby cizinci. Sam a Harry zmeškali trajekt na Kalokairi a Bill jim nabídne místo na svojí jachtě, aby se tak všichni mohli znovu setkat s ženou, která jim před dvaceti lety zlomila srdce.

Donna se po letech nadšeně setkává s dávnými kamarádkami, s nimiž zpívala v kapele "Donna and the Dynamos" - upovídanou Rosie a zámožnou, několikrát šťastně rozvedenou Tanyou. Zároveň dochází k podezření, že si Sophie nepřeje tradiční svatbu, jestli si vůbec nějakou přeje. Sophie představí Tanyu a Rosie svému snoubenci Skyovi a vylíčí jim nápad vytvořit internetové stránky, které na ostrov přilákají víc turistů. Také Donna popisuje tíživou finanční situaci ("Money, Money, Money"). Pronásledována věřiteli, sní o světě boháčů ("rich man's world"), ve kterém se jen opaluje na jachtě a je hýčkána. Do reality ji vrátí obrovská trhlina v zemi na jejím dvoře.

Tři osudoví muži přijedou, Sophie je potaj
í ubytuje a stydlivě se jim přizná, že je pozvala ona, nikoliv její matka. Požádá je, aby se zatím ukrývali v malém pokojíčku těsně pod střechou, aby měla Donna na svatbě překvapení - setkání se starými přáteli, o kterých tak často mluví. Muži slíbí, že překvapení nezkazí, a tak Sophie spokojeně odchází. To ale netuší, že Donna celý rozhovor poslouchá a do místnosti nakukuje padajícími dveřmi na střeše.

Najednou se Donna jako opařená ocitne tváří v tvář třem bývalým milencům. Ti se překotně snaží vysvětlit, jak se tam ocitli. Donna je neoblomná, v jejím hotelu nemůžou zůstat. Očividně otřesená se svěřuje Tanye a Rosie se svým tajemstvím: neví, který z těch třech je Sophiiným otcem. Tanya a Rosie se ji snaží rozveselit na tanečním parketě, jejich kapela zažije slavný comeback a ony se opět stanou královnami večera ("Dancing Queen").


Potenciální otcové vezmou Sophii na plavbu jachtou a vypráví jí o její matce, když byla mladá. Po návratu z platby se ze svého tajného plánu vyzpovídá Skyovi, pohádá se s ním, ale jsou přerušeni kamarády, kteří pro Skye mají připravenou rozlučku se svobodou.

Také Sophie má poslední večer před svatbou oslavu, na které jako překvapení vystoupí "Donna and the Dynamos" ("Super Trouper"). Sophie má radost, když vidí svojí matku, jak se umí odvázat, ale rychle ji přejde ve chvíli, kdy je dámský večírek přerušen příchodem Sama, Billa a Harryho. Rozhodne se, že si s každým z možných otců o samotě promluví. Sama se ptá na jeho lásku k její matce, Harryho na jeho vztah k dětem. Z Billa vypadne, že peníze na hotel dostala Donna od jeho tety Sofie, z čehož Sophie usoudí, že po ní dostala jméno, a tudíž Bill musí být její otec! Požádá ho, zda by ji druhý den dovedl k oltáři.

Když se vrátí na rozlučku, je její štěstí rychle zkaženo, od Sama a Harryho dozví, že každý z nich je určitě její biologický otec, a že by měl mít právo dovést ji k oltáři. Šokovaná Sophie jim nedokáže říct, co právě zjistila a pod tíhou událostí posledních hodin na parketě omdlí.

Ve svatební den Rosie a Tanya ujistí běsnící Donnu, že se o muže/otce postarají. Donna se se Sophií pohádá, když ji neprávem nařkne, že chtěla svoji svatbu zrušit. Sophie jí ve vzteku předhodí, že jediné, co chce, je vyvarovat se jejích chyb. Sam se jako "pravý" otec strachuje, že se Sophie vdává příliš mladá. Snaží se dát do hovoru s rozčilenou Donnou, ta mu vynadá, ale oba zjistí, že k sobě pořád něco cítí ("SOS").

Bill a Harry se začínají přátelit, ale na Billovo jachtě je nečekaně překvapí Rosie. Na pláži pokračuje flirt Tanyi a mladého Peppera z předešlé noci ("Does Your Mother Know").

Když vidí, že její plán nevyšel a navíc svatba je v ohrožení, rozhodne se Sophie usmířit se se Skyem a poprosit ho o pomoc. Ten je ale pořád naštvaný, takže jí nezbude nic jiného, než o pomoc požádat svoji matku.

Donna jí pomáhá do svatebních šatů a Sophie si při tom uvědomí, že k oltáři by ji měl vést rodič, který byl vždy nablízku a stál při ní. Takže svatebním špalírem nakonec kráčí Sophie s Donnou. Sam chce s Donnou mluvit o samotě, ale ta odmítne a přizná mu, jak moc se trápila, když se jejich cesty kdysi rozešly ("The Winner Takes It All").

Během svatebního obřadu Donně prasknou nervy a přede všemi Sophii přizná, že její otec je mezi přítomnými, ale že to skutečně může být kterýkoliv z těch tří… Sophie přiznává, že tajně přečetla její deník, a proto je pozvala. Všichni tři muži se shodnou, že jim nebude vadit, když budou jen třetinovými otci tak skvělé dívky jako je Sophie. Překvapení pokračuje, když Sophie navrhne Skyovi, aby svatbu odložili a místo toho začali cestovat, jak o tom vždycky snili.

Zdá se, že svatební přípravy budou vniveč, ale to jen do okamžiku než Sam požádá o ruku Donnu.

A ta řekne: "Ano"! ("I Do, I Do, I Do, I Do, I Do") Při svatební hostině Sam Donně přizná, že ji miluje 21 let ("When All is Said and Done"), což dodá odvahu Rosie, aby to samé řekla Billovi ("Take a Chance on Me"). Najedno všechny páry jsou šťastné. A zázračně se vzniklou trhlinou vyvalí voda z Afroditiny fontány lásky.

Příběh končí, když Sophie a Sky se vydávají vstříc novému společnému životu ("I Have a Dream").


Nápad na muzikál stojící a padající s písničkami skupiny ABBA se zrodil v hlavě producentky Judy Craymer. Té trvalo přes deset let, než získala souhlas s jejich využitím - podmínkou byl muzikál, který se skupinou nebude mít nic společného, "jen" využije její songy. Získání povolení k natočení celovečerního filmu už bylo o poznání snazší, zvlášť když se muži z ABBA, Benny Andersson a Björn Ulvaeus stali jeho spoluproducenty. Další koproducent, slavný herec Tom Hanks, shrnuje důvody, proč by měl být film úspěšný. "Stejně jako já budete mít chuť po deseti minutách vstát a začít zpívat. Je to velmi nakažlivé."





Matador

27. října 2008 v 21:35 | AnneTodd |  Oblíbené filmy
Jméno Pierce Brosnan zůstane asi již nadosrmti spojeno s rolí Jamese Bonda. Brosnan ale v dalších dílech agenta 007 už nevystupuje, a tak se před odchodem na penzi chce asi ještě trochu zajistit. Přijal tedy roli ve snímku Matador.





Náhodné setkání obchodního cestujícího a osamělého zabijáka stojí na počátku neobvyklého a hlubokého vztahu, ve kterém oba jednají úplně jinak, než by si kdy dokázali představit. Vzniká osudové přátelství dvou mužů ze dvou naprosto neslučitelných světů, které jednou provždy tmění jejich životy.





Profesionální odstřelovač a nájemný vrah (Pierce Brosnan) by rád ukončil svoji kariéru v nepříliš populárním povolání. Ale jeho odchod ze světa zločinu není vůbec jednoduchý, dokud se mu do cesty nepřiplete jeden "správný" Američan. Ten touží po bohatství a naplnění svého amerického snu, což přivodí řadu komických situací. Manželka se snaží svého nešťastného manžela ochránit před nebezpečným kriminálníkem, ale hra s ohněm není jen nebezpečná, ale i svůdná. Snímek si svoji světovou premiéru odbyl na loňském festivalu Sundance a známý James Bond Brosnan byl za svůj herecký výkon navržen na Zlatý glóbus 2006.










Richard Gere

26. října 2008 v 23:48 | AnneTodd |  Herci
Povolání: Herec
Věk: 59
Datum narození:
31. 08. 1949
Místo narození: Philadelphia, Pennsylvania, USA
Znamení: Panna



Richard vyrůstal v severní části New Yorku v rodině pojišťovacího agenta Homera Gera a matky Doris. Celá rodina se věnovala hudbě, díky čemuž se naučil hrát na klavír, kytaru, trubku a mohl vytvářet hudbu pro školní divadelní představení. Po dokončení střední školy se rozhodl pro pokračování studia na University of Massachusetts, kde si vybral jako hlavní studijní obor filozofii a východní náboženství. Za dva roky však školu ukončil a začal působit v divadelním souboru Provincetown Playhouse, kde si zahrál hlavní role v několika hrách. Po ukončení sezóny s Provincetown se na krátkou dobu přesunul do Seattlu do dalšího divadelního souboru Seattle Repertory Theater.

První významné divadelní úspěchy zaznamenal v Londýně v roli Danny Zucca, muzikálu Pomáda (1973). V této roli pokračoval v Broadwayské produkci Pomády. Úspěchy zaznamenával v mnoha dalších významných inscenacích. Díky těmto úspěchům mohl v roce 1975 debutovat ve filmu Hlášení komisaři "Report to the Commissioner". Přestože to byla malá role, jeho dobrý výkon mu pomohl k další roli psychopatického vojáka ve válečném dramatu z druhé světové války Námořník v zelenomodrém "Baby Blue Marine" (1976).

První mezinárodní pozornost získal rolí italského cvoka Tonyho Lopanta v dramatu Hledání pana Goodbara "Looking for Mr. Goodbar" (1977), kde si zahrál s Dianou Keatonovou. Za svůj energický výkon byl pochválen mnoha kritiky a dostalo se mu mnoho nabídek na role podobných
postav. Dalším filmem bylo drama Nebeské dny "Days of Heaven" (1978). Jedná se o příběh dvou mužů, jenž milují stejnou ženu. Bill (Richard Gere) je uprchlík, který prchá před chudobou Chicaga a soupeří se zářivě bohatým Texanem o lásku krásné Abby (Brooke Adamsová).

V roce 1979 získal značného divadelní pozornosti a cenu Theatre World Award za jeho výkon v dramatu "Bent". O rok přišla první zlomová filmová role v dramatu Americký gigolo "American Gigolo", která z Richarda učinila filmovou hvězdu. Tuto
novou nálepku potvrdil v dalším filmem "An Officer and a Gentleman" (1982), kde si zahrál roli důstojnického uchazeče.

Richardova dobře nastartovaná kariéra se méně úspěšnými rolemi do počátku devadesátých let zpomalila. Obrovský zvrat přichází v romantické komedii "
Pretty Woman" (1990), kde si zahrál s Julií Robertsovou. Film o nemilosrdném obchodníkovi, který se zamiluje do chudé prostitutky. Zpět na pozici super hvezdy si zahrál v mnoha významných filmech Návrat Sommersbyho "Sommersby" (1993) s Jodie Fosterovou, Křižovatka "Intersection" (1994) se Sharon Stoneovou a První rytíř "First Knight" (1995) s Seanem Connerym.

Další relativně velké uznání získal za roli arogantního a mocného právníka v soudním dramatu Prvotní strach "Primal Fear". O rok později si zahrál ve dvou akčních thrillerech Rudý labyrint "Red Corner" a Šakal "The Jackal", kde roli Šakala ztvárnil
Bruce Willis. V roce 1999 se herecky opět spojil s Julií Robertsovou v romantické komedii Nevěsta na útěku "Runaway Bride". Film získal ubohé recenze, ale dokázal na vstupném vydělat 100 milionů dolarů.

S další kráskou
Winonou Ryderovou si zahrál v romantickém filmu Dr. T a jeho ženy "Autumn in New York" (2000). Tentýž rok v sarkastické komedii "Dr. T & the Women" o nelehkém životním údělu oblíbeného dallaského gynekologa, si zahrál spolu s Helen Huntovou, Farrah Fawcettovou, Kate Hudsonovou a Liv Tylerovou.

Posledními velkými hity byly filmy
Nevěrná "Unfaithful" a úspěšný muzikál Chicago s kráskami Reneé Zellwegerovou a Catherine Zeta-Jonesovou. Za svůj skvělý výkon v muzikálu získal ocenění Zlatý glóbus.

Od roku 1991 byl ženatý se supermodelkou
Cindy Crawfordovou. Ačkoliv je People Magazine označil za nejvíce vzrušující žijící pár na světě, tak se nakonec v roce 1995 rozvedli. V únoru 2000 mu dlouholetá přítelkyně herečka Carey Lowellová porodila syna Homera Jamese Jigma Gera. Pár se vzal v listopadu 2002.

Od dob studia východní náboženství mu zůstal jeho silný vztah k buddhizmu, díky čemuž má kvůli svým pro-tibetským aktivitám zakázaný vstup do Číny. Velmi se angažuje v aktivitách na pomoc Tibetu a podporu Dalai Lamy.











Patrick Swayze

26. října 2008 v 23:40 | AnneTodd |  Herci
Povolání: Herec
Věk: 56
Datum narození:
18. 08. 1952
Místo narození: Houston, Texas, USA
Znamení: Lev



Jako syn známé tanečnice a choreografky Patsy Swayzeové, která vedla v Houstonu taneční školu, se věnoval od dětství za její asistence pohybové průpravě. V jejím zdokonalování pokračoval posléze v New Yorku v Harknessově a Joffreyově baletních školách a jako člen souboru Eliota Felda. Na sportovní stipendium vystudoval San Jacinto College v Houstonu.

Profesionální uměleckou kariéru zahájil úlohou čarovného prince v zájezdové show Disney on Parade, ale upozornil na sebe teprve na Broadwayi ústředním partem tanečníka Dannyho Zuka v muzikálu Pomáda. Dřív než se výrazněji uplatnil před film. kamerou, vystupoval v TV, kde mu přinesla popularitu
postava plantážníkova syna Orryho Maina, džentlmena a důstojníka armády Konfederace, jednoho z hrdinů historického seriálu Sever a Jih.

První větší film. roli, maloměstského rebela Darrela Curtise, vytvořil v dramatu
o soupeření mládežnických gangů 50. let Outsideři (r. F. F. Coppola). Hvězdu z něho učinil světově úspěšný taneční snímek Hříšný tanec (r. E. Ardolino), v němž mohl dokonale využít své taneční i herecké schopnosti v postavě Johnnyho Castlea, tanečního instruktora z prázdninového letoviska. Pro tento film také napsal a nazpíval píseň She's Like the Wind (Ona je jak vítr).

Svou tělesnou zdatnost posléze prokázal v úloze krále mořských vln Bodhieho, přátelského vůdce losangeleského gangu surfařů, podezřelých z přepadení mnoha
bank, v kriminálním thrilleru Bod zlomu (r. K. Bigelowová). Ve zcela odlišné poloze se představil v duchařské komedii Duch (r. J. Zucker), kde se zjevuje jako duch násilně zesnulého bankovního úředníka Sama Wheata, který naváže spojení se světem živých prostřednictvím média - bizarní černošky (Whoopi Goldbergová).

K nominovaným na Zlatý glóbus 1995 se přiřadil díky roli noblesního transvestity Vidy Boheme, který se svými společníky (Wesley Snipes a John Leguizamo) způsobí během víkendu malou revoluci mezi obyvateli jedné vesnice, v bláznivé převlekové komedii Tři muži v negližé (r. B. Kidronová).

Z jeho dramaticky náročnějších rolí vyniká zejm. postava amerického lékaře Maxe Lowea, hledajícího ztracenou rovnováhu a smysl života v chudobě indické periferie, v psychologickém snímku
Město radosti (r. R. Joffé). Od 1975 je P. S. ženatý s finskou tanečnicí a herečkou Lisou Niemiovou, po jejímž boku hrál ve sci-fi filmu Ocelový
úsvit (r. L. Hool).
















Lasky a strachy Johnnyho Deppa!

26. října 2008 v 23:24 | AnneTodd |  Johnny Depp
Největší lásky Johnnyho!

1. Lori Allison
2. Winona Ryder
3. Kate Moss
4. Vanessa Paradis

Největší strach Johnnyho!

Opravdu velký strach měl Johnny zatím v životě jenom jednou. Samozřejmě, že se bál spousty věcí, ale největší hrůzu svého života zažil, když se musel bát o život svoji dcery Lily-Rose. Právě během natáčení filmu ,,Sweeney Todd..." ho na place zastihla strašlivá zpráva - jeho dcera se ocitla na pokraji života a smrti! ,,Ze začátku jsme takový strach neměli, protože všechno vypadalo vcelku normálně." vzpomíná Johnny. ,,Byla to vlastně jen taková ošklivá střevní infekce, která se ale vlekla poměrně dlouho. Pak z toho najednou byla otrava krve a to už jsme se začali hrozně děsit, protože nám Lily doslova chřadla před očima. Nakonec byla převezena na jednu londýnskou kliniku s akutním selháním ledvin. Byl jsem vyděšený k smrti a Vanessa se málem zhroutila. Byly to nejhorší chvíle mého života!" Johnny okamžitě přerušil natáčení, aby se mohl dceři dostatečně věnovat a dokonce už začali s režisérem Timem Burtonem přemýšlet i o to, že by jeho roli přeobsadili.
Naštěstí se nakonec ukázalo, že Lilyin stav není tak hrozný a začala se rychle uzdravovat. Johnnymu i Vanesse spadl velký kámen ze srdce a film se tak mohl v klidu dotočit. Johnny ale ukázal, že ví komu za život dcery vděčí. Nedávno totiž v naprostém utajení navštívil onu kliniku, kde jeho dcera ležela a jako poděkování za dceřino uzdravení jí věnoval velmi velkorysou částu - milion liber! Je vidět, že má srdce na pravém místě.



Žofka foto - I

26. října 2008 v 11:31 | AnneTodd |  žofie-fotky



























Moje fenka Žofie

26. října 2008 v 11:23 | AnneTodd |  Žofie-informace

                                                                JMÉNO: Žofie
PŘEZDíVKA: Žof, Žofka
POHLAVÍ: fena
PLEMENO: kříženec
DATUM NAROZENÍ: Červenec 1998
MÍSTO NAROZENÍ: Hradec Králové

VÝŠKA: 22 cm v kohoutku
HMOTNOST: 5 kg

MATKA
• Kříženka jezevčíka

OTEC
• Pravděpodobně kříženec kolie

POZNÁMKA: Žofinku jsme si vzali z útulku kde na nás vysloveně čekala.  

Helena Bonham Carter

25. října 2008 v 7:39 | AnneTodd |  Herci




nar. 26.05.1966
Golders Green, Londýn, Anglie, Velká Británie




Helena se narodila 26. 5. 1966 ve znamení Blíženců v Londýnské čtvrti Golden Green v rodině vysokých politických hodnostářů a filmových profesionálů (její pradědeček H. H. Asquith byl v letech 1908-1916 předsedou vlády Velké Británie). V životě ji nejvíce ochromila operace mozku, kterou prodělal její otec - byl po ni kompletně paralyzován.

Helena si v roce 2002 zahrála s Guyem Pearcem ve filmu Till Human Voices Wake Us a následující rok ve válečném dramatu z produkce HBO Živě z Bagdádu, za které byla nominována na Zlatý glóbus a Emmy. Svůj talent propůjčila např. provokativnímu Klub rváčů od Davida Finchera, nové verzi Planety opic od Tima Burtona a nebo černé komedii Davida Atkinse Novocaine.

Za roli ve Wings of the Dove režiséra Iana Softleyho získala nominaci na Oscara v kategorii Nejlepší herečka, Zlatý globus a cenu Screen Actors Guild. Je také držitelkou ocenění Canadian Genie Award (za film Margaret
’s Museum) a byla nominována na Emmy (za roli v seriálu Merlin). V poslední den natáčení jejího celovečerního debutu Lady Jane jí James Ivory nabídnul hlavní roli ve filmu Pokoj s vyhlídkou. Tím odstartoval sérii adaptací románů E. M. Forster, díky kterým Bonham Carter získala mezinárodní uznání.

Následovaly filmy Kam se i andělé bojí vstoupit, Howards End, Hamlet, Frankenstein a Mocná Afrodité. Bonham Carter má na kontě také spoustu televizních rolí - zahrála si oběť anorexie v komediálním dramatu Správná věc, striptérku ve filmu Tančící královna a vdovu po Lee Harvey Oswaldovi v dramatu Fatal Deception. Zahrála si také v divadelních hrách Woman in White, The Chalk Garden, House of Bernarda Alba a Trelawny of the Wells.

V roce 2005 dala hlas Paní Tottingtonové v celovečením dobrodružství Wallace & Gromita od Nicka Parka a ve stejném roce se objevila v roli maminky Buckettové v Burtonově snímku Karlík a továrna na čokoládu. S režisérem Time Burtonem znovu spolupracovala, když propůjčila svůj hlas postavě Mrtvé nevěsty v animovaném horroru Mrtvá nevěsta Tima Burtona, který vychází ze staré ruské pohádky podobného půdorysu. Je to příběh Mrtvé nevěsty a nešťastného ženicha, kterého si ona v den jeho pozemské svatby odtáhne do podsvětí.

Již dříve se objevila v několika Burtonových filmech, např. Velká ryba nebo Planeta opic.

































Antonio Banderas

25. října 2008 v 7:18 | AnneTodd |  Herci

Povolání: Herec, zpěvák
Věk: 48
Datum narození: 10. 08. 1960
Místo narození: Málaga, Spain
Znamení: Lev





Kam si napsat o autogram:


Antonio Banderas
Agents Associes
201 rue du Faubourg Saint-Honore
75008 Paris
France








Antonio Banderas se narodil jako starší dítě ze dvou (mladší bratr Francisco) státnímu úředníkovi a učitelce ve Španělsku v Malaze. Jeho velká touha byla stát se profesionálním fotbalistou, ale ta byla zmařena zlomením nohy ve 14-ti letech, proto se rozhodl stát se hercem. Rozhodl se pro zápis na školu dramatického umění v rodném městě. Po absolvování začala jeho herecká kariéra v malé divadelní společnosti. V devatenácti letech (1981) se Antonio přestěhoval do Madridu a stal se členem Španělského národního divadla, kde působil až do roku 1986.

Antonio natočil od roku 1982 mnoho španělsky mluvených filmů a stal se favoritem režiséra Pedra Almodovara, který jej poprvé obsadil do filmu "Laberinto de pasiones". Dále si zahrál ve filmech "Matador" (1986), "Law of Desire" (1987), nejvíce na sebe upozornil ve filmech Ženy na pokraji nervového zhroucení "Mujeres al Borde de un Ataque de Nervios"(1988) a Spoutej mě ! "Atame!"(1990), zde si zahrál pacienta s duševní poruchou, který unesl pornohvězdu v podání Victorie Abril. Tyto dva významné snímky mu velmi pomohly k získání první role v americky mluveném filmu Králové Mamba "The Mambo Kings"(1992), kde si zahrál kubánského muzikata. Protože Antonio neuměl anglicky, musel se naučit všechny dialogy foneticky. Přesto si v USA díky smyslnému latinskému vzhledu získal mnoho žen, dokonce je považován za jednoho z nejvíce atraktivních mužů Hollywoodu.

Zpočátku následovaly menší role, ale ve významných filmech jako "House of Spirits" (1993), "Philadelphia" (1993), kde si zahrál Miguela Alvareze, partnera Andrewa Becketta (Toma Hankse) nakaženého AIDS, Interview s upírem "Interview With the Vampire" (1994) a v komedii Rapsodie v Miami "Miami Rhapsody" (1995).

Po těchto úspěších získal svou první hlavní roli v americkém filmu v akční komedii "Desperado" (1995). Ve filmu si zahrál El Mariachiho kdysi nejlepšího kytaristu a zpěváka na americko-mexické hranici. Jednoho dne ale omylem zkřížil zájmy místní narkomafie a byl donucen bojovat o svůj život. V lítém střetnutí zabili překupníci jeho krásnou dívku a zmrzačili mu ruku. V pouzdře na kytaru teď proto nosí úctyhodnou sbírku střelných zbraní a jediným smyslem jeho života se stala pomsta.

Další významné role následovaly nejprve v akčním thrilleru Nájemní vrazi "Assassins" (1995), kde byl jeho hereckým partnerem Sylvester Stallone, následné v thrilleru Schůzka s cizincem "Never Talk to Strangers" (1996) a také po boku Madonny ve filmovém muzikálu "Evita" (1996), kde za svůj skvělý pěvecký projev získal nominaci na Zlatý glóbus. V roce 1998 se objevil ve filmovém hitu Zorro: Tajemná tvář "The Mask of Zorro" (opět nominovaný na Zlatý glóus), film slavil úspěch nejen mezi diváky, ale i kritikou. Ve filmu si zahrál po boku Anthonyho Hopkinse a Catherine Zeta-Jones.

Jako režisér debutoval černou komedií Léto v Alabamě "Crazy in Alabama" (1999), v němž hlavní roli svěřil své americké manželce - herečce Melanii Griffith (se kterou je ženatý od roku 1996). Mimo režie se věnuje také produkci a to v produkční firmě Green Moon, kterou vlastní spolu se svou manželkou. Ve stejný rok se také objevil v dobrodružné fantasy Vikingové "The 13th Warrior" (1999).

Antonio Banderas si v roce 2002 zahrál ve filmu Briana de Palmy Femme Fatale. Krátce se objevil také v biografickém filmu Frida (2002) se Salmou Hayek. Mezi jeho filmy patří také Prokletá Argentina (2003, Imagining Argentina) s Emmou Thompson a televizní film And Starring Pancho Villa as Himself (2003), za nějž byl nominován na další Zlatý glóbus a Emmy.

V roce 2001 se objevil v akční komedii Roberta Rodrigueze "Spy Kids: Špióni v akci" (2001) a erotickém thrilleru Sedmý hřích "Original Sin" (2002). Film se odehrává na Kubě v devatenáctém století. Bohatý obchodník Luis Vargas (Antonio Banderas) hodlá upevnit své společenské postavení sňatkem se svůdnou Američankou Julií (Angelina Jolie). S Robertem Rodriguezem,spolupracoval také na filmech Spy Kids 2: Ostrov ztracených snů, Spy Kids 3-D: Game Over (2003), Čtyři pokoje a Kdysi dávno v Mexiku.

V roce 2005 si zahrál hlavní roli ve filmu režiséra Martina Campbella Legenda o Zorrovi, jehož příběh začíná deset let od okamžiku, kdy jsme hrdiny opustili na konci předchozího dobrodružství. Alejandro (Banderas) a Elena (Catherine Zeta-Jones) se stali manžely a mají spolu 10letého syna Joaquina (Adrian Alonso). Přestože si Alejandro stále obléká masku Zorra, aby ochránil chudé a utlačované obyvatele kalifornského teritoria před hamižností tamějších vládců, musí se často rozhodovat mezi svým pocitem pro spravedlnost a touhou po normálním životě.

Za svůj muzikálový debut na Broadwayi s názvem Nine byl nominován na cenu Tony Award v kategorii nejlepší herec v muzikálu a získal ceny Drama Desk Award, Outer Critics Circle Award, Drama League Award a Theater World Award.

Svůj hlas propůjčil postavě kocoura v botách v animovaném hitu Shrek 2 později se znovu chopil režie u filmu El Camino De Los Ingleses, který natočil podle stejnojmenné knihy Antonia Solera.